Jak se připravit na těhotenství s diabetem 1. typu? Povím ti, co jsem čekala — a co přišlo doopravdy

Když jsem plánovala své první těhotenství s diabetem 1. typu, měla jsem v hlavě celkem jasno. Budu mít glykémie jako švýcarské hodinky, budu jíst zdravě, cvičit, hodně spát a všechno zvládnu s grácií. Měla jsem přece 17 let zkušeností s diabetem, znala jsem už své tělo, věděla jsem, co si můžu dovolit.

Tělo se tomu zasmálo. Pěkně nahlas.

Co jsem čekala: Glykémie budou stabilní, protože budu jíst zdravě a hlídat se.

Co přišlo: První trimestr je hormonální chaos, který žádná pumpa neumí předvídat. Glykémie skáče nahoru dolů bez zjevného důvodu, v noci tě budí hypoglykémie a ráno se probudíš s číslem, ze kterého se ti točí hlava — přestože jsi večer udělala všechno správně. Není to tvoje chyba. Jsou to hormony a s těmi se prostě nevyjednává.

Co jsem čekala: Lékaři mi řeknou přesně, co mám dělat.

Co přišlo: Gynekolog ví o diabetu překvapivě málo a diabetolog ví o těhotenství ještě méně. Tudíž jsem byla ihned po zjištění těhotenství předelegována na pracoviště se specializací pro těhotné diabetičky. Takže počítej s tím, že se ocitneš uprostřed dvou světů a zjistíš, že si musíš spoustu věcí zjistit sama. Naučila jsem se ptát konkrétně, zapisovat si vše a přijít na každou kontrolu připravená — s pečlivě zapsanými glykémie, jídelníčkem i seznamem otázek.

Co jsem čekala: Přiberu tak akorát, budu přece jíst zdravě.

Co přišlo: S každým trimestrem rostou nároky miminka na energii a s nimi rostou i dávky inzulínu. A vyšší inzulín znamená vyšší ukládání tuku — to není selhání, to je fyzika. Ve všech čtyřech těhotenstvích jsem přibrala třicet kilo přesto, že jsem jedla jako světice. Po porodu to šlo dolů. Vždy.

Co jsem čekala: Ultrazvuky mi řeknou pravdu o tom, jak miminko roste.

Co přišlo: Ultrazvuky lžou. Nebo aspoň přehánějí. U jedné dcery mi lékař s vážnou tváří oznámil, že bude vážit 4 a půl kila. Narodila se 3,5 kg holčička s dokonalýma nožičkama. Naučila jsem se brát předpovědi s rezervou a věřit vlastnímu tělu víc než tabulkám.

Co jsem čekala: Bude to těžké, ale zvládnu to.

Co přišlo: Jo, bylo to těžké. A zvládla jsem to. Čtyřikrát. A každá z mých dcer přišla na svět zdravá.

Tohle není příběh o tom, jak jsem měla všechno pod kontrolou. Je to příběh o tom, že těhotenství s diabetem 1. typu jde zvládnout i bez dokonalých glykémií, i bez ideálního průběhu, i bez toho, aby ti někdo předem řekl pravdu.

Já tu pravdu říkám. Protože jsem nenašla nikoho, kdo by ji řekl mně.